Naše děti se učí žít ve světě, který je mnohem složitější než ten, ve kterém jsme vyrostli my.
Přesto je běžné, že když dětem není dobře, řada rodičů si to klade za vinu.
Jako rodiče děláme vždycky to nejlepší, čeho jsme v dané chvíli schopni, abychom dítěti pomohli a podpořili ho.
Ale pokud dítěti není dobře, je velmi pravděpodobné, že MY NEJSME PŘÍČINOU...
Koronavirová krize... MY NEJSME PŘÍČINOU!
Sociální média... MY NEJSME PŘÍČINOU!
Šikanující spolužáci... nevědomí učitelé s mocenským přístupem... druhý rodič s naprosto odlišnými názory na výchovu... dítě odmítající dělat úkoly... dítě bojující se svou sebedůvěrou .... MY NEJSME PŘÍČINOU!
Jsme jenom lidé. Jako rodiče děláme, co umíme, s tím, co MÁME.
Ale...
... co kdybychom MĚLI VÍC nápadů a inspirace, jak reagovat, když se dítě zmítá v afektu, když prožívá stres, úzkost nebo nás nevnímá?
... co kdybychom MĚLI VÍC vhledu, empatie a trpělivosti, abychom více porozuměli tomu, co dítě prožívá?
... co kdybychom MĚLI VÍC laskavosti a empatie sami pro sebe, dokázali zůstávat v klidu a víc si své děti užívali bez obav, co bude?
... co kdybychom MĚLI VÍC podpory a pochopení ve společenství ostatních rodičů, kteří řeší podobné věci jako my?
Nebyl by život trošku jiný, kdybychom toho všeho MĚLI VÍC?
